Markéta Effenbergerová

Pátek odpoledne, olomoucké nádraží. Míjím davy a mířím k jednomu ze vzdálenějších nástupišť, kde nasedám do žlutého osobáčku. Pro jednou se nemusím mačkat ve vlacích plných studentů mířících na víkend do vzdálených měst. Má cesta vede na sever a s plechovkou piva v ruce sleduji městečka, jejichž názvy znám hlavně z nádražní tabule.

Uničov, menší město nedaleko Olomouce, opět přilákalo filmové nadšence. Do 45. ročníku soutěžního filmového festivalu Mladá kamera Uničov pro tvůrce do 30 let bylo posláno rekordních 175 snímků a do užšího výběru promítaného v kině Družba se jich dostalo 57. Letošní soutěž byla oproti předchozím ročníkům trochu pozměněna. Kategorií, v rámci kterých mohli diváci hlasovat, bylo celkem devět a rozděleny byly podle věku a charakteru filmu: hrané filmy, animované, dokumentární a jiné. V rámci poslední kategorie mohli návštěvníci vidět všechno možné od dokumentů pravých i falešných (tzv. mockumentary), videoklipů, experimentálnějších kusů i pořádných bizárků.

Festivalu dva týdny dopředu předcházela warm up party v olomouckém Konviktu, kde zahrál Kosmik Skaut spolu s UP AIR DJs. Pro nedočkavé se dva nesoutěžní snímky promítaly již ve čtvrtek, den před slavnostním zahájením. Šlo konkrétně o filmy Všechno bude a o mysteriózní dokumentární road movie Vienna Calling. První snímek se stal vítězem Českého lva 2019 za nejlepší film, režii, scénář a střih a získal dvě ceny pro herce ve vedlejších rolích.
Soutěžní snímky promítané v rámci festivalu se různily jak formátem, tak délkou i kvalitou. Po minutovém animáku připadaly divákům desetiminutové filmy jako celovečerní. K vidění byly kusy jak od studentů filmové tvorby, tak od amatérů, od tvůrců z dalekých končin i od známých olomouckých tváří. Například snímek Blue doputoval až z USA.

Diváci mohli shlédnout všechno možné, od dokumentů o schizofrenii či školních kuchařkách, přes animovaný snímek o psovi uneseném mimozemšťany, až po noirové detektivky a mockumentaries, z nichž jeden například následoval v každodenním životě paní smrtku.

Na své si přišel opravdu každý a smlsli si také porotci. Mezi každým soutěžním blokem rozebírali jednotlivé snímky a přítomní autoři se pod jejich drobnohledem opravdu zapotili. Porotu letos tvořil Martin Čihák, pedagog střihové skladby FAMU, dokumentaristka Jana Počtová, filmový a divadelní režisér Radim Špaček, kurátorka, teoretička a kulturní producentka Marie Meixnerová a novinář, spisovatel a scénárista Ondřej Štindl. Všem soutěžícím snad připomínky poroty pomohou dále se rozvíjet a pracovat s filmovým médiem ještě lépe než doposud.

Mimo soutěžní filmy se promítaly také VARY(ace), filmový projekt, který vznikal v produkci Muzea umění Olomouc a v rámci kterého letos vznikly tři hrané krátkometrážní snímky. Projekt propojil amatérské filmaře a studenty s profesionálními herci, kteří dohromady dali vzniknout filmům na téma „očista“ či „osamělé já“. Projekt byl svázán s výstavou Rozlomená doba 1908–1928.

Dalším blokem byly Jiné vize CZ 2018, snímky soutěžící na festivalu PAF Olomouc v prosinci loňského roku. Do soutěže mohli svá díla přihlásit jak amatéři, tak profesionálové. V Uničově bylo promítnuto deset snímků. Posledními projekcemi Mladé kamery Uničov byl výběr krátkých filmů z loňského ročníku Brněnské 16, mezinárodního filmového festivalu krátkého filmu, který patří k nejstarším filmovým festivalům u nás a je také jedním z nejstarších festivalů krátkého filmu na světě.

O večerní tance se v pátek postarali DJs Kakkaducci a Ondřej Štindl, který byl také jedním z porotců.

Sobotní after party probíhala v uničovské restauraci Na Střelnici a zahráli místní Rebellions Crew, Killiekrankie a jako veřejné tajemství také MIDI LIDI. Festival už několik let zve frontmana kapely – Petra Marka – do poroty Mladé kamery, vždy mu do toho však vlezlo koncertování. Letos se v porotě opět neobjevil, ale aspoň jeho koncert tentokrát vyšel právě na Uničov. Koncert MIDI LIDI byl držen pod pokličkou schválně; pořadatelé se báli, že by prostor uničovské Čtverky jednoduše nápor fanoušků nezvládl.

Hlavní cenu festivalové poroty získal artový film Božská alegorie od sedmnáctiletého autora Ondřeje Trojana. Cenu diváků si vysloužil snímek Rudolfa Mašata Až skončí léto, který v divácích probudil nostalgické vzpomínání na nekonečná prosluněná léta strávená u příbuzných na chatě a časy, kdy je i komunikace skrze indiánské pokrevní pouto možné. Vše ale musí jednou skončit – jak školní prázdniny, tak dětství. Mladá kamera Uničov skončila také, ale zanechala po sobě krásné vzpomínky.

Za rok jsme zaručeně zase zpět.