| | AUTOR: popvědecká stránka Vědátor

Právě to bude mít na starost jeho nová společnost jménem Neuralink Corp. Že Vědátor miluje Elona „Iron Mana“ Muska, není asi žádné tajemství. Od přistávajících raket přes autopilotáž elektromobilů po jeho revoluci v ražbě tunelů je tenhle podnikatel jeden z mála vizionářů, kteří se aktivně snaží změnit svět.

Nejnovější snaha čerstvě založené společnosti Neuralink je ovšem velké sousto i na Elonovu porci futurismu – cílem totiž bude vývoj a časem i komerční prodej přímého neurálního linku mezi mozkem a počítem. V prvním plánu je na pořadu dne příprava toho, čemu Elon říká „neural lace“ čili zhruba „neurální vlákno“. To má být představováno sérii malých elektrod implantovaných do mozku, které budou číst vaše podněty pro budoucí generaci robokončetin, přímé ovládání dronů myšlenkami anebo třeba časem i… uploading myšlenek, vědomí a tak vůbec.

Jako vždy nutno zohlednit Elonův koeficient, čili skutečnost, že NIC Z TOHO není momentálně připravené k praktické aplikaci. V reálu se tak bavíme – pokud výzkum neukáže, že dané propojení není možné, což se klidně taky může stát – o možné návratnosti investice za dekádu. U futurističtějších vizí i mnohem dále v budoucnu. Ostatně i SpaceX byla prvních 12 let relativně méně známá…

První neurální spojení však existují již nějaký čas, opět tedy spíše než na breakthrough v technologii bude třeba věci spíše pilovat a zlepšovat, než objevovat již existující udělátka. Jak totiž na konferenci řekl Elon, ruka je už napůl v rukávu: „Ve skutečnosti jsme už kyborgizovaní – mám na mysli fakt, že máte zčásti zdigitalizovanou verzi sebe sama skrze e-maily, sociální sítě a podobně, a že už máte vlastně superschopnosti díky vašemu počítači a telefonu.“

Teď už tedy zbývá „jenom“ tyhle superschopnosti převést do praktického produktu – a první na řadě bude detailnější vysvělivka toho, co vlastně má být neural lace, někdy v průběhu jednoho měsíce! —

Dopomozte Vědátorovi šetřit na jeho vlastní neurální udělátka a podpořte provoz stránky pár drobnýma skrze patreon.com/vedator.

Dneska by to šlo – pokud se nestane něco nečekaného, SpaceX vystřelí PODRUHÉ v pátek v 0:27 našeho času JIŽ POUŽITÝ PRVNÍ STUPEŇ rakety Falcon 9.

EDIT PO PŮLNOCI: Start se podařil, na stav přistání čekáme, ale každopádně JE ČAS BOUCHNOUT ŠÁŇO.

Snad každý čtenář Vědátora ví o tom, že pro zlevnění letů do kosmu bychom měli začít recyklovat již použité rakety. Poslední velký pokus tohoto ranku, raketoplán, se úplně stoprocentně neosvědčil, od předloňského prosince však společnost SpaceX našeho Elona Muska umí s prvními stupni přistávat (psal jsem tehdá ještě zde).

Přistávání je technicky náročný kousek – jenže co by nám to bylo platné, pokud by zachráněné 1. stupně ZÁROVEŇ NELÉTALY ZASE NAHORU? Pokud první přistání předloňského prosince psalo historii, šlo jenom o „ČÁST 1.“ znovupoužitelné kosmonautiky. „ČÁST 2.“ se přitom má psát dnes. Krátce po půlnoci se pokusí SpaceX spáchat start rakety s již použitým a následně repasovaným 1. stupněm!

Nahoru se podívá stupeň #1021, který poprvé přistál na mořské plošině loni v dubnu – tedy nikoliv stupeň z prosince 2015. A to, jak se to podaří či nepodaří, ovlivní příští roky a dekády letů do kosmu. Plus samozřejmě to, na kolik repasování prvního stupně vyšlo – jenže na účetnictví je ještě brzy a navíc není tak dramatické.

Letové středisko Kosmonautix zatím hlásí, že „meteorologové slibují sedmdesátiprocentní pravděpodobnost dobrého počasí“, čili vše může být ještě odloženo. Tento post proto případně zrecykluji/updatuji později – a možná doplním o výsledek letu. Komentovaný přenos ze startu samozřejmě můžete tradičně najít u kolegů z Kosmonautix.

Další info o repasování a historicitě nynějšího startu můžete najít zde v článku rovněž na Kosmonautix, anebo také na Technet.cz. Odkaz na start REPASOVANÉ rakety
Falcon 9 společnosti SpaceX navíc můžete sledovat také na youtube.

Jak jsem totiž informoval, a jak už určitě sami víte, SpaceX VYSLAL K NEBESŮM PODRUHÉ STEJNOU RAKETU.

Repasovaný první stupeň ze startu z loňského dubna vydržel přitom jak druhý start, tak i druhé přistání! Mluvčí SpaceX dokonce řekl, že možná poletí i potřetí… Teď už zbývá jenom maličkost – totéž začít dělat na pravidelné bázi, aby cena za starty a přistání klesla i v účetních knihách, nikoliv jen projekcích, a počkat, až se cena letenky sníží o 30 až 50%. Není nutno dodávat, že teprve účetní rozhodnou, jestli tenhle technologický zázrak SKUTEČNĚ sníží cenu letu. Zatím jsme však na dobré cestě.

Paradoxem je, že pokud/až se tak stane, nejspíše o tom neuslyšíte – reusable lety do kosmu se stanou normou, díky níž se stanou i všední realitou, a tak rozhodně ne něčím, nad čím je nutno se v médiích sáhodlouze zamýšlet a stresovat. Pokud se kosmická budoucnost má stát realitou, musí se zároveň stát i nudnou záležitostí. Vy si však pořád v hloubi své mysli budete snad pamatovat ten den, kdy na to všechno došlo – a tím dnem je DNEŠEK.

Technologie orgánů na čipu možná přinese nečekané novinky nejen do oblasti medicíny, ale i robotiky. První STROM NA ČIPU totiž přečerpává vodu efektivněji, než jsme původně tušili. O jiných nápadech „něco na čipu“ (můj osobní název, ale dostaneme se dále) jsem psal už loni na podzim v případě srdce na čipu. Nápad Geraldine Hamilton z Harvardu využívá „obvodů“ z živých buněk nebo syntetického analogu, který má stejnou strukturu jako lidské orgány – jenom je menší.

Původní ideou bylo na snadno 3D vytisknutelných orgánech na čipu testovat léčiva nebo výsledky nemocí. Krom srdce vznikly i játra nebo plíce na čipu. Nyní se však zdá, že technologie biočipů mají i celou řadu využití, o kterých jsme doposud ani nevěděli, že existují! Cituji z článku OSEL – Objective Source E-Learning. >> Inženýři MIT a jejich spolupracovníci se rostlinami inspirovali a postavili umělý „strom na čipu“ (anglicky tree-on-a-chip). Výsledky jejich výzkumu nedávno publikoval časopis Nature Plants. Je to mikrokapalinové zařízení, které napodobuje mechanismus pumpování pletivy rostlin. Tak jako jejich přírodní vzory, i strom na čipu pracuje pasivně. Nepotřebuje žádné pohyblivé součásti ani externí pumpy. Nové zařízení je schopné pumpovat vodu a rozpuštěné cukry setrvalou rychlostí celé dny. K čemu je dobré mít strom na čipu? Spoluautorka studie Anette „Peko“ Hosoi prohlásila, že vytvořený systém pasivních pump stromu na čipu by mohl posloužit třeba jako jednoduchý hydraulický pohon pro mikroroboty. <<

Orgány na čipu mají samo sebou ještě co zlepšovat, sekundární využití technologie pro podobné bioroboty však slibuje, že technologie přinese užitek spíše dříve než-li později. Vědátor sám přitom lehce nevěřícně kýve hlavou – je to totiž skoro včera, kdy se jeho procesory o tomhle nápadu poprvé dozvěděly, a překotný pokrok přitom již plodí jedno ovoce za druhým.

Další detaily třeba o tom, co proces zrychlilo, už v článku OSEL – Objective Source E-Learning.