| | AUTOR: popvědecká stránka Vědátor

Způsobila poslední dobu ledovou kometa? Nový „překlad“ skoro 13 tisíc let staré desky to trochu naznačuje! Předpověď počasí před 12 800 lety slibovala příjemné teploty vhodné k chytání bronzu. Namísto toho nastal náhlý pokles průměrných teplot známý jako mladší dryas, který trval skoro 1300 let. Dodnes nevíme přesně proč – nová interpretace kamenných desek z prehistorického naleziště Göbekli Tepe znovu indikuje, že mohlo jít o dopad bludné vlasatice.

Tým Martina Sweatmana z University of Edinburgh se zaměřil na hypotézu, že Göbekli Tepe byl jakýmsi pravěkým kolegou Stonehange – tedy nikoliv chrámem, ale observatoří určenou k monitorování oblohy. Kamenná rytina na jednom z pilířů totiž naznačuje, že je na něm vyryta událost sahající 2000 let před postavení komplexu před 11 tisíci lety. Ve stylu Stargate (tématický song) Sweatmanův tým přišel s tím, že symboly na pilíři jsou ASTRONOMICKÉ KONSTELACE doprovázené něčím, co prý působí jako záznam dopadů roje komet, a člověkem bez hlavy (tj. metafory kataklyzmatu).

Přesná poloha konstelací zhruba „odpovídá“ stavu oblohy před 13 tisíci lety. Sweatman dodal, že zničující dopad úlomků, pravděpodobně doprovázený příletem velké komety do nitra sluneční soustavy předtím (tj. viděným poměrně dlouho dopředu), mohl nastartovat zájem tehdejšího člověka o astronomii a nebesa. Po podobně zničující události už 700 let trvající stavba Stonehange a zájem o oblohu (tj. zárodek vědecké metody a skepticismu vůči mytologii) nepůsobí natolik mimózně… Kometa s ohonem tak přinesla pokrok, a honem! (ŠPATNÉ BÁSNĚ)

Na druhou stranu, nalejme si kapku (ale fakt jen kapku, viz níže) skeptického vína. Hypotéza impaktu z období před poslední dobou ledovou ve skutečnosti není tak nová, objevila se již před 11 lety. Svědčí pro ní i již pár let *především* tradiční nálezy exotických sloučenin v sedimentech po Severní Americe přinesených sem asi bordelem z VNĚJŠÍHO VESMÍRU. Momentálně nejpravděpodobnější možností je detonace úlomků komety ve vzduchu (air burst), snad v oblasti přímo nad Velkými jezery. Šlo o podobný jev jako v případě Tungusky. Není ale vůbec jisté, nakolik to mohlo způsobit „malou dobu ledovou“.

Výbuch by krom zrušení předpovědi slunečného počasí měl podle jiných, mediálně vděčných hypotéz způsobit také kolaps severoamerické megafauny a pravděpodobný dočasný rozpad potravních řetězců… Jak však už před lety vypíchli kolegové na OSEL – Objective Source E-Learning ve starší demytizaci, americká megafauna vymírala ve větším až stovky let po domnělém impaktu. Tak žhavé to s důsledky srážky proto zřejmě být nemohlo.

Existuje však také jistá (i když tady přiznám, že i dost spekulativní a podbízivá s pro-space agendou…) možnost, že impakt přesto významně ovlivnil lidské dějiny – nejstarší objevená lidská sídliště v Severní Americe totiž dosahují stáří až 14 tisíc let, s tím, že stopy osídlení mohou sahat až k 24 tisícům let. Devastace relativně citlivých osad po impaktu by zřejmě výrazně zredukovala zdejší počty a zpomalila místní růst i expanzi – což by oplátkou o 12 a půl tisíce let po impaktu nemuselo znamenat, že severoamerický kontinent bude relativně méně zalidněný a otevřený expanzi Evropy, což by mohlo následně změnit historii 18. a 20. století…

Do období dopadu a klimatických změn navíc spadá i přibližný počátek neolitické revoluce – při níž se lidstvo usadilo do stálých osad, začalo se věnovat zemědělství a celkově vykročilo vstříc technologické civilizaci. Nemuseli tedy umírat mamuti ve velkém, aby lidé vlivem NÁHLÉHO poklesu teplot o pár mrzkých stupňů globálně najednou museli hledat alternativní zdroje obživy, což nastartovalo/urychlilo něco jiného. Jak se holt říká – you lose some (americké protoindiány), you win some (civilizaci).

Zní to velmi lákavě, mějme ale na paměti, že jedna interpretace starého pilíře překladu jaro nedělá – studii proto berte stále jako pozoruhodnou hypotézu s trochu záměrně sestavenou intepretací. Nicméně, považte – ještěže dnes už máme připravený projekt obrany proti nepřátelským kosmickým asteroidům jako je třeba zlý asteroid Apophis, oh, wait

Tož nám ve Philadelphii sestavili „UMĚLOU DĚLOHU“. Zní to jako přebytek od Apríla, udělátko doktora Alana W. Flakea z Children’s Hospital of Philadelphia na obrázku však dle publikované práce skutečně dřepí dorůstající plod jehněte, který při životě udržuje UMĚLÁ DĚLOHA. Ta má, stejně jako i v břichu vaší mámy, dva hlavní komponenty – systém okysličování skrze pupeční šňůru a tekuté prostředí filtrující odpad a nečistoty. Dohromady dovolují plodu příjem kyslíku i živin, díky němuž mohly v umělé děloze ovčí plody dorůst až do normální velikosti.

Většina zpráv o vynálezu pak končí tím, že systém by „brzy mohl být otestován na lidech“, po čemž se majorita čtenářů nejspíše pokřižuje či udělá nějaký jiný symbol, konotující spíše než katechismus své víry rouhačskou frázi „PROBOHA, KAM JSME SE TO DOSTALI“. Pokud mezi ně patříte, gratuluji – v umělé děloze totiž hejtujete prakticky totéž, co jsou i inkubátory. Flakeova umělá děloha v tomto nastavení je totiž primárně vyvíjena pro záchranu kriticky předčasně porozených dětí – přežít by díky ní mohly plody staré jenom 23 týdnů – pro které jsou i dosavadní inkubátory příliš málo.

Rozhodně to ale není opět něco, v čem může plod růst od času nula nula nic. Implikace vynálezu pro možný budoucí „nepřirozený růst plodů bez matek“ nebo „pěstování kyberbiootroků“ či moje oblíbené „je to skoro jako ty (falešné) mašiny z Ostrova, kámo!“ jsou sice zajímavé, momentálně však z hlediska reálné aplikace stále pasé jako klobouky. Což rozhodně neznamená, že Flakeova umělá děloha není skvělý vynález – ročně může umožnit přežití (pokud se dostane do celého světa atd. atd.) stovkám tisíců dětí.

Jedná se o pozoruhodného křížence medicíny a techniky – hlavní překážkou podobných umělých děloh (nejde o první pokus svého druhu) bylo doposud vyvinutí komplexního oběhového systému, který by stejně jako u živých organismů zásoboval plod okysličenou krví. Běžné pumpy totiž mohly nevyváženým tlakem plod poškodit. Problém Flake vyřešil tak, že se pumpování zbavil, protože cirkulaci jeho okysličené krve nakonec pohání jenom srdce plodu. Což mimo jiné i naznačuje, proč nelze do umělé dělohy umístit příliš mladý plod nebo v něm pěstovat plody už od početí…

Samozřejmě, vzdor názorům příliš mnoha internetových diskutérů, ovce nejsou lidi a lidi nejsou ovce – nakolik bude možné aplikovat Flakeovu umělou dělohu a reálně ji využít i pro lidské děti, ukáží jenom další případné pokusy a testování. Již nyní má však Flake rázně nakročeno k tomu, aby se zapsal do historie jako jeden z doktorů, kteří svým vynálezem zachránil miliony životů… ačkoliv jej proto v jeho době označovali div ne za Antikrista.