Lucie Kačerová
| rozhovor |

Dukla je pražské popové duo ve složení Lukáš Vydra a Josef Hradílek. Celá tvorba tohoto mladého uskupení přináší texty, které jsou retrospektivou do života umělců. Kluci si s námi povídali o tvorbě, koncertech i spoustě dalšího.


Jak vás napadlo vytvořit tenhle hudební projekt?

Celé to vzniklo vlastně náhodou. Už tři nebo čtyři roky spolu hrajeme v kapele Mayen. Předminulý léto jsem měl více volného času, začalo nahrávání písniček, které se moc nehodily do Mayen, a díky tomu, že jsme s Josefem skoro sousedi, nás napadlo, že bychom to mohli spustit jako společný projekt.


Nevzbudilo vaše nové uskupení v kapele nějaké obavy nebo neshody?

To by se stalo, kdybychom to zanedbávali, ale to se neděje. Mayen bereme stále jako projekt číslo jedna. Samozřejmě tam byly obavy ze strany kluků, že se to bude bít s programem kapely, ale to zatím nehrozí. Navíc i další členové kapely mají vlastní hudební uskupení.


A není náročné působit ve dvou uskupeních najednou?

Mně to problém nedělá, omezuju sociální život. Mám práci, hudbu a na nic jiného čas nemám. Josef trochu problém má, protože do toho ještě studuje, což je časově náročné. Ale dělá to proto, že ho to baví a zatím to tak dokonale funguje.


Žánrově směřujete k dreampopu, kde tvorba v češtině není příliš obvyklá. Neuvažovali jste o angličtině?

Ono to jde všechno přirozeně – když tvoříš, předem nepřemýšlíš nad tím, co to bude za žánr a jak to bude znít. Stejně tak já jako songwriter píšu tak, jak je to pro nás přirozené.


Vaše tvorba je hodně osobní, nebáli jste se jít s tím ven?

Nový písničky, který budem hrát a zatím ještě nevyšly, a stejně tak i text Vinohrady jsou hodně osobní, týkají se citlivého rozchodu. Když to daná osoba slyšela, tak z toho byl trochu problém, ale já i tak chci, aby byl text co nejvíc autentický. Nemám žádnou cenzuru, neřeším, jestli to někoho naštve, nebo bych se za to měl stydět. Kdybych nad tímhle přemýšlel, tak už by to autentické nebylo.



Ve vaší tvorbě se objevuje návaznost na literaturu, je to spojení přirozené? Hraje pro vás literatura důležitou roli v životě?

Vystudoval jsem literární vědu, učím český jazyk na střední škole, píšu básně a vedu kurzy tvůrčího psaní. Takže pro mě literatura opravdu velmi důležitou součástí života je a asi se to odráží i v textech.


Jste zvyklí vystupovat především s kapelou, nechybí vám v Dukle další členové?

Chybí, je to mnohem menší zábava. Když vás totiž hraje pět, je to sranda pětinásobně. Hudebně to ale bereme jako dobrou kompenzaci, která funguje především proto, že Mayen i Dukla pracují paralelně.


Hudebníci mají často před koncerty nějaký rituál, bez kterého nevyjdou na pódium, máte ho taky?

Často si dáme před koncertem jednoho společného panáčka, jinak nic.


Máte nějaký nesplněný koncertní sen?

Možná Strahov, ale cokoli, co přijde, bude super. S koncerty je to tak, že někdy můžeš hrát pro dvacet lidí a bude to ten nejlepší koncert, který si užijou fanoušci i ty, a pak můžeš hrát pro stovky lidí a nebude to stát za nic. Naše cíle jsou jednoduché – je důležité rád tvořit a hrát dobrou hudbu.