Jiří Bejček
| report |

„Je to páté kolo u vozu, prvočíslo nebo atomové číslo boru,“ hlásala oficiální facebooková událost aktuálního #NoShitu. Zatímco Brno si týden předtím odbylo své první rande s touto nekompromisní akcí, Olomouc již po páté vstupovala do téže řeky. Návštěvníci klubu 15 minut se přišli znovu dobrovolně topit v hypnotizující atmosféře živě produkované elektroniky s jedinečným konceptuálním vizuálem Candy kids 90210. Plyšáci, hračky, bonbony, barvy, UV světla, barvy… ach, ty barvy!

Role startujícího interpreta v minulých #NoShit kapitolách patřila vždy mladé krvi, která na poli krabičkové elektroniky začíná. Páté pokračování šlo v tomhle lehce proti proudu a poslalo do první linie Lowmoe. Projekt, který se dá bez ostychu označit tím nejsvěžejším, co česká elektronická scéna za poslední roky slyšela, si vzal jako první na starost zatím ještě nervózní Patnáctky. Směsice ambientních postupek, kterou (ať už více či méně násilně) roztínají často až trapové beaty. Transcendentní syntezátorové plochy přikryté hutnou modulární basou. Tak zní Lowmoe, a přesně tak se i předvedli olomouckému publiku. Autorská dvojice Štěpán Konečný a Nela Bártová svůj set vystavila na nenápadné gradaci. Finální track, novinka s názvem České Budějovice 1987, už jen potvrzoval fakt, že Lowmoe svůj úkol splnili, s přehledem totiž roztančili pomalu se zaplňující klub.

O pár desítek minut později, když na stage nastoupil legendární Moimir Papalescu, se Patnáctky tradičně za pomoci UV barev rozzářily. Každý návštěvník se pod speciálními lampami stával jedinečnou ozdobou. Čím dokonalejší choreografie, tím lepší světelné efekty.

Pardubický nestor elektronické hudby pomalu nechává zapomenout na svůj nejslavnější projekt ve spolupráci s The Nihilists. Do Olomouce se vydal se svým synem, který v roli bubeníka vkusně doplňuje otcovu neortodoxní elektroniku. Dvojice si říká Papalescu2 a její tracky zkušeně navazují na taneční hudbu z přelomu devadesátých a nultých let. Vokalizér a živé bicí pátý #NoShit posunuly zase o kus dál, i tak si ale otec se synem roli hlavní hvězdy večera neobhájili.

Tu si pro sebe totiž znenadání uzurpovali divocí 1flfsoap. Nutno podotknout, že málokomu publikum zobalo z ruky právě tak poslušně, jako této brněnské dvojici. Bubeník Michal Janík s kytaristou Lukášem Palánem, toho času muzikanti v partičkách Ghost of You a Acute Dose, rozjeli v Olomouci neuvěřitelnou show, která nenechala jediného člověka v klidu a suchu. Zefektované riffy Palánovy kytary doslova hypnotizovaly publikum, zatímco Janíkův chirurgicky přesný bubenický kumšt házel s celým sálem. Takhle vypadá headliner! Nezatajili nám pořadatelé něco?

Pátý #NoShit si pro sebe zkrátka rozdělily dvě brněnské dvojice. Lowmoe zajistili parádní rozjezd a 1flfsoap následně rozsekali posluchače na kousíčky. Jen škoda, že se tyhle tančící rudimenty rozutíkaly pryč při přestavovacích pauzách, které rozhodně nebyly nejkratší. Každý další interpret se pak musel na začátku svého setu potýkat s poloprázdným sálem. Tanečním večírkům sluší při přestávce zkušený DJ, který zajistí, že roztančený kotel jen tak nevychladne. I závěrečný výlet modulárním vesmírem v podání Davida Štrobacha aka Kadaver se bohužel nesl v duchu solidně vyprázdněného sálu. Kdo ale chtěl a zbyly mu síly, užil si nakonec i jeho spektakulární techno party.

Noshit party no.5