| | AUTOR: Jiří Bejček
| Hudební reportáž| |

Kdo potřebuje Boiler Room, když má v Olomouci #NoShit? Kdo potřebuje DJs, když celý večer můžou svou hudbou vyplnit producenti s krabičkami? Klub 15 minut zažil pravou party. Vždyť kolikrát se stane, že je vevnitř našlapáno, ačkoli město opustila většina studentstva?

Večer otevřel Elsewhere aka Jiří Šefl z umělecké skupiny Lesmír. Jeho experimentální set důstojně nastartoval publikum a nalákal první odvážlivce před pódium. Kytara střídala syntezátor a reverbem se rozhodně nešetřilo. Jakmile Elsewhere opustil světlo reflektoru, byl nejvyšší čas zhasnout – přišla tma a s ní TMA. Pražský producent jako první nechal olomoucké publikum výrazněji ochutnat hutnou basu, kterou doplňoval čistě narýsovanými beaty. Patnáctky začaly pomalu ale jistě tančit. Ve chvílích, kdy to nikdo nečekal, přicházela TMA s masivními dropy, zatímco gradující pasáže často končily rozbity v nefalšovaném noisu. Zazněly jak věci z debutového EP Pohledy, tak i spousta nevydaných tracků.

Kormidla se následně chytila i olomoucká hvězda François Svalis. Ten na rozdíl od svého předchůdce servíroval tanečnímu parketu přesně to, co si v pokročilejších hodinách žádal. Jako by dával celému klubu jednoznačně najevo „Dance or die!“. Netrvalo dlouho a sám se v zápalu euforie svlékl do půl těla, aby tak ještě víc dokázal všem přihlížejícím, že na jeho hudbu zkrátka žádné baby nebude sedět v koutě. Řada ale po několika desítkách minut přišla na prvního headlinera. Aid Kid ke svému set upu nastoupil vcelku tiše a nenápadně. Pár vteřin na to už ale celé Patnáctky přelila zvuková vlna jeho intra. Publikum si okamžitě podmanil a v průběhu jeho setu už netančil jen málokdo.

Druhý headliner, norský producent KINØL, to v tak rozjeté atmosféře neměl vůbec jednoduché, ale své role se zhostil se ctí a udržel publikum ve varu. Stejně jako Elsewhere, i on doplňoval hudbu živým zpěvem a jeho vlastní žánr, totiž nowegian house, připomněl zlaté časy tanečních osmdesátek. Zbytek večera pak ještě došoféroval znovu Aid Kid, tentokrát ale už jen v rámci improvizovaného DJ setu.

Patnáctky zažily nebe, peklo i ráj ve stejnou chvíli. Skvělý zvuk doplnila famózní výzdoba, kterou ještě zdůraznily všudypřítomné UV lampy. Posluchači se během večera díky speciálním svítícím barvám zahalili do hávu neonových šamanů a každý z nich rozjel své rituální tance.