| Eva Floriánová|
| reportáž |

V pondělí 19. 3. proběhlo v olomouckém kině Metropol slavnostní zahájení 19. ročníku festivalu dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět Olomouc.

Před šestou večerní se vstupní hala naplnila k prasknutí. Milá uvaděčka postupně odčerpávala lidi do promítacího sálu a rozdávala jim dotazníky ohledně účasti na festivalu. Nakonec se do sálu všichni šťastně dostali a na pódium vstoupil Dominik Vontor společně s hlavními koordinátorkami Anetou Šebkovou a Anežkou Hruškovou. Celou úvodní řeč byl přítomný i překladatel do znakové řeči. Letos totiž odstartoval nový projekt Jeden svět pro všechny, který má festivalové dění co možná nejvíc zpřístupnit i lidem s různým znevýhodněním – a snaha o naplnění tohoto cíle je patrná. Koordinátorky dále zdůraznily, že spolu s hlavním programem probíhají projekce pro základní a střední školy a promítání vyhrazená seniorům.

Úvodní řeč vystřídal dechberoucí snímek Nic se neodpouští. Vyprávěl příběh novinářky Zineb, která se po emigraci z marocké Casablancy stala sloupařkou francouzského satirického časopisu Charlie Hebdo a jako jedna z mála přežila útok na redakci spáchaný roku 2015. Dokument zachytil pět let jejího života, její kariéru i reakce na smrt kolegů. Zineb v něm mluví o náboženství, o svobodě slova i o svém osobním životě, který musela částečně podřídit současné nebezpečné situaci.

Pofilmovou diskuzi vedli politolog Hynek Melichar a Radovan Dluhy-Smith z Katedry rozvojových a enviromentálních studií Univerzity Palackého. Debata se stočila k rozdílům mezi svobodou slova a zbytečným provokováním. Kde jsou hranice? A za jakou cenu je překračujeme?

Diskuzí ale pondělní zahájení zdaleka nekončilo. Kdo chtěl, mohl se odebrat do foyer na drobné občerstvení a poté do nedalekého Jazz Tibet Clubu. Ve kterém se za mixážním pultem postaral o atmosféru DJ Makropulos.