Radka Kmochová
| deska týdne | |

Vesmírná, nadčasová, impozantní. Taková je nová deska s názvem The OOZ 23letého zpěváka Kinga Krula, introvertního zrzka s nenapodobitelným hlasem.

King Krule, vlastním jménem Archy Ivan Marshall, má velmi zajímavou osobnost, kterou můžeme přirovnat například ke Kurtu Cobainu. Zpěváci, co zasáhnou davy, a přitom nejsou moc přátelští, nesnaží se o žádnou „komunikaci s publikem“. Ti, co zasáhnou společnost nejen svou hudbou, ale také názorem, ať už politickým či filozofickým. Introvert s českými kořeny, kterého uvidíte v centru pozornosti s jeho prudkým hlasem, nebo naopak v koutku místnosti, neviditelného. Takový je Archy Marshall.

Jeho nová deska, the OOZ, je dalším vydáním pod jménem King Krule od roku 2013, kdy vydal desku 6 Feet Beneath The Moon. Návrat pod tímto uměleckým jménem je pro všechny spíše tajemstvím. Jak sám Archy říká na svou hudbu: „Jestli to teda vážně chcete poslouchat, tak byste asi ze všeho nejdřív chtěli vědět, kde jsem se narodil a jaký jsem měl dětství…“

Archy od třinácti let odmítal chodit do školy, a rodiče, čelící už reálné hrozbě vězení za zanedbání povinné péče, ho do ní museli vléct násilím. Trpěl chronickou nespavostí a doktoři mu poté diagnostikovali duševní poruchu. Jak už jsem zmiňovala, Archy má české kořeny. Jeho babička byla z Prahy, před 2. světovou válkou se odstěhovala a zůstala v Londýně. Archyho matka se vdala za amerického televizního scenáristu a příležitostného kytaristu. Když se rozvedli, musel Archy se svým bratrem doslova pendlovat mezi dvěma naprosto odlišnými světy. Mezi matkou, která mu dovolovala vše, až po kouření a velké párty, a introvertním otcem, který ho držel zkrátka. Nepochybně se to na jeho osobnosti podepsalo.

Odchází do vzdělávacích center. „Vím, že to zní děsně, můj život a tak, ale nic z toho bych nezměnil,“ říká Archy. V nové škole, kam po zkušenostech se vzdělávacími centry docela rád nastoupil, se věci změnily k lepšímu. Archy také vystupoval pod uměleckým jménem Zoo Kid. Tyto časy popisuje jako nezkušené mládí, kdy chtěl být superhrdina a zachránit svět, což pod svým vlastním jménem přece nemohl. Naopak jeho umělecká jména Zoo Kid nebo King Krule pro něj zní živě a zároveň tajemně, stejně jako pro nás jeho hudba a drsný hlas.

Naživo vystupuje už od jedenácti, po pár letech začínal v malých londýnských barech, kde seděl navečer s kytarou a čekal na svých pětadvacet minut slávy. A jeho inspirace? Odmala poslouchal Sinatru a jiné jazzové standardy, britský trip-hop a taneční hudbu devadesátých let. Předčasně vyzrálý je nejen hlasový projev, ale i texty a produkce. Žádné jednoduché písničky ani vyumělkovaná, kýčovitá rebelie. Na druhou stranu se jeho nadávání nedá srovnat s přímočarou vulgaritou rapu nebo třeba hard coru. Musíte se tím proposlouchat.

První desku 6 Feet Beneath The Moon, kterou natočil v pouhých 17 letech a o dva roky později vydal, Archy popisuje jako pocit být pohřben hluboko pod svou touhou nebo snahou. Jako být pod měsícem a nemoci k němu jít. V jeho nové desce The OOZ, můžeme zase slyšet ohromující basy, klávesové akordy s jazzovou harmonií, která se mu vryla do paměti nejspíš už od dětství. Není proto snadné určit žánr tohoto alba, záleží na tom, jak hudbě nasloucháte, ať už trip-hopu, dubovému záznamu, punkovému skanu, jazzové baladě nebo R & B. Archy tady vytváří krásné zvuky, které všechny zapadají do sebe, ať už je to slabá kytara nebo klavír a elektronické syntezátory. Svět je špinavé, naprosto zaneprázdněné místo, naznačuje jeho hudba, ale jsou odměny pro ty, kteří jsou odhodláni přežít.

Vy si celou desku budete moci poslechnout v pátek 27. října od 17 hodin.