Jiří Bejček
| deska týdne | |

Pět let. Tak dlouho svět čekal na novou nahrávku téhle sebevědomé sheffieldské čtveřice. Arctic Monkeys stáli před 16 lety u zrodu novodobého indie rocku. Postupem času se jejich hudba výrazně vyvíjela. Partička kolem Alexe Turnera předvedla zejména na posledních dvou deskách (Suck It And See, AM) postupný přechod od energické kytarovky k rock’n’rollovému aranžmá. Aktuální Tranquility Base Hotel & Casino jen potvrzuje završení téhle evoluce.

Hymnou předchozí desky byl jednoznačně singl Do I Wanna Know, který Arctic Monkeys poprvé výrazně vystřelil do hitparád komerčních rádií i televizí. Nová deska jde opačným směrem. Kapela se rozhodla v první řadě vydat album jako celek. Až po pár dnech vyšel klip ke skladbě Four Out Of Five.

Tranquility Base Hotel & Casino nepřináší na první (ani druhou a třetí) dobrou žádný výrazný hit. I přesto se dá označit za nejkomplexnější a nejprogresivnější nahrávku, kterou Arctic Monkeys za svou šestnáctiletou kariéru vydali. Čtyřicet minut čistého rock’n’rollu s uvěřitelnou atmosférou a výbornými instrumentálními momenty podtrhují i tradičně poetické texty Alexe Turnera. Ten se nechal pro britský magazín NME slyšet, že už bylo načase přestat psát jen o lásce, a zaměřil se tak o trochu více na svá osobní selhání.

Album překvapí fanoušky, kteří začali skupinu poslouchat až v posledních letech a jsou zvyklí na přehršel chytlavých riffů a rádiových refrénů. Mezi jedenácti novými skladbami žádná výrazně nevyčnívá. Nahrávka funguje nejlépe jako celek, a proto bylo i správným krokem nevytrhávat hned na začátku jeden jediný singl.

Arctic Monkeys se na Tranquility Base Hotel & Casino snaží fanoušky naučit tomu, co dávno zapomněli. Poslouchat hudební desky od začátku až do konce.

A vy to můžete napravit už v pátek odpoledne v pořadu Deska týdne.